Duben 2020

Za hranice blogu

30. dubna 2020 v 10:27 | Naivní blondýna, napsal Miroslav Skopal

Ráda vstoupím za hranici Blogu a předám Vám text od Míry alias Kocoura Modroočka
Děkujeme.
Zdravíme Míro, chybíš....


Ahoj lidi,
kocour Modroočko je minulostí, ale člověk v pozadí, který ho stvořil, žije dál. Odešel jsem, protože jsem motivačně ve své tvorbě shořel jak papír a nespatřuju význam v psaní článků o ničem, jen proto, abych něco napsal.
Přesto vám chci tímto způsobem poděkovat za Vaši přízeň a rozloučit se. A jak jinak, než písní, kterou miluji a kterou jsem po svém otextoval. Je o bolesti z rozchodů a o životě, který přesto plyne dál.
Přeji Vám všem pevné zdraví, abyste měli sílu tvořit to, co vás baví. A tobě blondýnko posílám pusu, pohlazení a poděkování za to, že se mnou sdílíš mé bláznivé nápady.
Kocour Modroočko je mrtev, ať žije Míra !


"CHANCES ARE" / Vonda Shepard and Robert Downey Jr.


"ŠANCE MÁ" / Miroslav Skopal



1.
Chances are you'll find me
Vrásek pár mám v tváři,

Somewhere on your road tonight
nejsem už tvůj Don Juan (čti Don Chuan).

Seems I always end up driving by
Doutná plamen vášní, zhasíná...

Ever since I've known you
Vím, že cit nás míjí,

It just seems you're on my way
jako stín dvou zoufalců.

All the rules of logic don't apply
Retro blues poslední hraje nám.

I long to see you in the night
Nemám sílu dál se ptát,

Be with you 'til morning light
s ozvěnou ti sbohem dám !



2.

I remember clearly how you looked
V té posvátné chvíli mávnem křídly

The night we met
každý sám,

I recall your laughter and your smile
zůstanou jen střípky včerejšků.

I remember how you made me feel so at ease
V té posvátné chvíli nový cíl, zdá se být blíž.

I remember all your grace, your style
V té neznámé poušti cest bloudím

And now you're all I long to see
a najednou do morku vím,

You've come to mean so much to me
že za štěstím jdem každý zvlášť.



R.

Chances are I'll see you
Šance má je vítr,

Somewhere in my dreams tonight
který do hor chodí spát.

You'll be smiling like the night we met

Sám si hvízdá, po cestách co zná.

Chances are I'll hold you and I'll offer
Šance má je svíčkou, která hoří

All I have
kouzlem snů.

You're the only one I can't forget
Spálí ohněm náš zašlý portrét.

Baby you're the best, I've ever met
Plamen schovám v pěst, svůj druhý dech.



3.

And I'll be dreaming of the future
Přes všechny hádky, křik a zlobu... však víš...

And hoping you'll be by my side
nemodlím se, hřeším dál

And in the morning I'll be longing
a každé ráno jsem tak šťastný,

For the night, for the night
že smím žít, že smím žít.



R.

Chances are I'll see you
Šance má je vítr,

Somewhere in my dreams tonight
který do hor chodí spát.

You'll be smiling like the night we met
Sám si hvízdá, po cestách co zná.

Chances are I'll hold you and I'll offer
Šance má je svíčkou, která hoří

All I have
kouzlem snů.

You're the only one I can't forget
Spálí ohněm náš zašlý portrét.

Baby you're the best I've ever met
Plamen schovám v pěst, svůj druhý dech.


Černá a bílá

29. dubna 2020 v 9:36 | Naivní blondýna
Černá a bílá
zas se mi dvoří.
Každá má svou daň.

Jedna plná smutku,
radost mi činí.
Druhá úsměvem,
plní kaluži slz.


Jedna tvoří mi den,
druhá ze spánku mě budí.
Černobílý sen.


Ač černá či bílá,
obě vzpomínku tvoří,
každá na své straně.


Zas černá a bílá,
se mi dvoří,
obě mít však neumím.


Jugoška

28. dubna 2020 v 8:56 | Naivní blondýna
...přesně si to pamatuji, psal se rok 1999 a já jela s rodiči a bráchou poprvé k moři. Tolik očekávání....

Plné pruhované tašky hader, jídlo v konzervách a sáčcích a řízky. Jooo a hlavně Tavria. Pro neznalé revoluční vůz ukrajinské automobilky, který jel rychlostí nad 100km/h a krásně se třepal. Musím však podotknout že cestu tam i zpět dal bez problémů!

Cesta byla nekonečná. S bráchou jsme se sice střídali, chvíli jeden ležel, jeden seděl, ale i tak...
A to naši vybrali město Umag, hned na severu.

Byl červen. Moře bylo ještě studené. I tak jsem měla radost, že tam konečně poprvé jsem. To velké moře. Vítr do vlasů. Slunce. A snění o dálce...

S bráchou jsem spala na manželské posteli. Na uších Michala Davida na walkmenu. Naši chodili spát kolem 9. Nikde žádná diskotéka.
Hned druhý den jsem se spálila, že jsem měla puchýře,zimnici.
I tak na to ráda vzpomínám... Asi proto že to bylo mé poprvé u moře.

Nevím jestli i letos vyrazím za hranice. Ale vždy je to pro mě okouzlující vidět moře. I když jedu třeba několik hodin autem, zaplať pán Bůh jiné značky. Kufr narvaný hadrami, které stejně nevytáhnu, jídlem, co po dvou dnech přestane chutnat.
Vidět moře je prostě nádhera....

Za hranice

27. dubna 2020 v 20:46 | Naivní blondýna
Čistá duše,
nevinná svým bytím.
Lásky plná,
až po okraj.
Však stále někdo jiný,
tahá za provázky.
Svázaná osudem.
Černá ovce,
co ze stáda vyčnívá.
Divoženka,
co z pout se trhá.
Jazykem cizí řeči mluví,
ztratila slova.
Ještě mladá,
stříbrné vlasy sbírá.
Čelo své,
cestičkami poseté.
Sotva co úsměv jí zhas,
slza v perlu se mění,
dohrála píseň líbezná.
Poslední nádech,
někdo provázky sťal.
Padá to neznáma,
všude je tma.
Však z dálky ještě tiše září,
za hranice všech pout..

Čekání na vlak

26. dubna 2020 v 12:30 | Naivní blondýna
Melodií nechám se nést.
Tou písní,
které refrén chybí.
Až tam na okraj not.
Tam takt srdce mi zastaví.
Letět či skočit,váhám...

Melodií nechám se nést,
do konce všech nadějí.
Mezi slzou a úsměvem
refrén se choulí
a tiše procitá,
ještě pokryt pavučinou času.

Melodií nechám se nést,
i kdyby to dnes bylo naposled.
Líbezné tóny,
co duši pohladí.
Refrén však už zní,
k té písní pohřební....