Březen 2020

Málem jsem se....

10. března 2020 v 15:41 | Naivní blondýna
Málem jsem se z toho
....posrala.....
a tak vše od té doby řeším s nadhledem.
Jak se říká :
HLAVNĚ SE Z TOHO NEPOSRAT!!!

Mimozemšťani

6. března 2020 v 8:40 | Naivní blondýna
...jsem celkem vnímavý člověk a silných zážitků v životě zažila opravdu mnoho. Ať už byli příjemné či nepříjemné, sídlí v mé paměti. Jeden zážitek je však obestřen tajemstvím a spoustou otázek a popravdě jej má mysl lehce rozmazala. Pár lidem jsem tuto příhodu vyprávěla, ale myslím si, že nevěřili. A ani se vlastně nedivím. Vyprávět mi to někdo, také nejspíš nevěřím.
U tohohle totiž platí, že dokud nevidíš, nevěříš!

Byl jarní večer. Bylo chvíli po dešti. Ve vzduchu voněla hlína a žížaly. Manžel chodil ven kouřit a za chvíli ťuká na okno, ať se jdu na něco podívat.
Oblékla jsem si bundu a šla za ním. Ukázal směrem na zahradu. Vypadalo to jakoby směrem k domu letěl malý vrtulník. Ale nedělal žádný zvuk. Navíc na oné zahradě bylo vysoké vedení a hned tak by tam vrtulník neletěl. Chvíli jsem stála a koukala. Najednou byly objekty tři a jakoby byly blíž. Světlo bylo červené i modré a najednou jsem viděla v tom světle tvar atomu. Dostala jsem strach. Před očima se mi promítl celý život. Chtěla jsem utéct nebo běžet to vyfotit, ale světlo mi stále táhlo oči. Byla jsem strachem přibitá na místě, slzy v očích. Objektů bylo nakonec víc a já zbaběle utekla do domu. Po nějaké době tam již nic nebylo.
Zážitek byl velice silný a dodnes si jej nedokážu vysvětlit. Oba jsme to s manželem viděli stejně a to podotýkám, že jsme nebyli ani jeden pod vlivem alkoholu, ani omamných látek.
Lidé, kteří tuto historku slyšeli samozřejmě věc zlehčovali a vymýšleli různé varianty toho, co to mohlo být.
Že mohlo jít o UFO však nikdo nevěřil.
A tak je má historka stále zastřena tajemstvím a pravda je stále někde tam venku....